Tapering. Konečně
V tréninkových knížkách jsem se kolikrát dočetl, že spousta běžců se v posledních týdnech před maratonem snaží dohnat, co se už dohnat nedá, mají pocit, že ještě musejí přidat, i zítra si naložit pořádnou šichtu – a pak na to pochopitelně při závodě doplatí.
Nikdy jsem mezi tyhle panikáře nepatřil.
Naopak jsem byl vždycky rád, že to hlavní z tréninku mám za sebou a teď se při klesajících objemech pohodlně dokloužu na startovní čáru. Koneckonců, před svým prvním maratonem, kdy jsem o tréninku nevěděl skoro nic, jsem poslední týden radši vůbec neběhal.
Právě mi začíná tapering. A upřímně, vyhlížím ho už asi měsíc.
Sice jsem minulý týden zdolal letošní 3000. kilometr, ovšem už nějaký čas vím, že moje příprava na Košice je víc improvizací než čímkoli jiným.
A to jsem tentokrát neměl žádnou delší pauzu. Akorát v březnu týden kvůli nachlazení. K tomu dvě drobná zranění, která mě naštěstí jen zpomalila, ale nezastavila.
Plán přípravy, jak jsem si ho idylicky při lednovém začátku psaní představoval, vzal brzy za svoje. Protože život občas před nás předhodí větší výzvy, než je intervalový trénink. Zkrátka po dubnovém půlmaratonu jsem už víc běhal ze setrvačnosti než s urputným zanícením.
Navíc i letos s překvapením zjišťuju, že zimu jsem schopen odtrénovat řekněme na 98 procent svých představ, ale v létě motivace klesá. Ne dramaticky, přesto občas něco ošidím a sem tam vynechám trénink, který bych vynechat neměl. O věcech okolo, jimž se říká životospráva, ani nemluvě.
Míval jsem to naopak.
Taky si vybavuju, jak jsem kdysi měsíc před maratonem býval nažhavený, natěšený, mentálně vybuzený. Teď nic. Kdyby mi zítra řekli, že se závod ruší, bylo by mi to asi jedno.
Což nutně nemusí být špatná věc. Aspoň vím, že na start půjdu v klidu, bez přehnaných očekávání a s nadějí, že první kilometry nepřepálím.
Ale do Košic se těším, to zase ano. Nejen proto, že na Slovensku jsem nebyl jednadvacet let (jako vážně!). Těším se na atmosféru nejstaršího evropského maratonu i na město jako takové.
A trochu taky na to, že ze sebe vymáčknu víc, než s čím teď počítám.